Promlčecí lhůta v pojišťovnictví: Jak funguje objektivní a subjektivní lhůta, na co si dát pozor a jak nenaletět neznalosti

Co vlastně znamená promlčecí doba a jaké známe druhy

Speciální subjektivní promlčecí lhůta dle § 626 odst. 2 OZ, tedy de facto čtyřletá lhůta s počátkem od vzniku pojistné události.
Obecná objektivní promlčecí doba v délce 10 let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla (u škod způsobených úmyslně pak činí tato doba 15 let).
Obecná promlčecí doba v délce 3 roky, a to od okamžiku, kdy se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Těmito okolnostmi je pak vědomost o škodě a o tom, kdo za ní odpovídá. 

Právě poslední lhůta je v zásadě dost problematická, neboť např. u úrazů při dopravní nehodě lze jen velmi těžko stanovovat okamžik rozhodný pro její počátek. Ani se zapojením zdravého rozumu toto nelze určit.

Počátek běhu subjektivní a objektivní promlčecí lhůty

Došlo-li k bezdůvodnému obohacení pojišťovny tím, že její klient hradil pojistné částky na základě neplatné smlouvy, pak nelze automaticky ztotožnit počátek subjektivní promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení s uzavřením pojistné smlouvy a jednotlivými platbami pojistného. 

Konstatoval to ve svém aktuálním nálezu Ústavní soud. Podle něj by tím byla de facto popřena podstata subjektivní promlčecí lhůty, která předpokládá seznámení se oprávněného subjektu s určitou skutečností.

Promlčení a běh promlčecích lhůt

Promlčení je tradičním právním institutem, díky němuž dojde k oslabení subjektivního práva v důsledku marného uplynutí času. Tím má motivovat oprávněnou osobu (věřitele), aby učinil příslušné právní kroky (např. vymáhání finanční částky) v rámci určité časové hranice. Promlčecí lhůta sestává ze dvou složek, a to lhůty subjektivní a lhůty objektivní. Počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty je závislý na subjektivních okolnostech, tedy spojených s určitým subjektem právního vztahu, který např. zjistí určitou skutečnost. Oproti tomu počátek běhu objektivní promlčecí lhůty je na subjektu právního vztahu nezávislý. Počátek běhu obou lhůt může být totožný, ale může se také lišit v řádu dní, měsíců či let (například mi někdo způsobí škodu na nemovitosti – chalupě, ale já se o ní dozvím až za 11 měsíců, kdy se na chalupu vypravím. Objektivní lhůta pro náhradu škody tedy počne běžet o 11 měsíců dříve). Účinky promlčení nastávají v okamžiku uplynutí jedné z výše uvedených lhůt, podle toho, která uplynula dříve.