Proč by neměla pojišťovna zohledňovat při odškodňování autohavárií amortizaci poškozených vozů

Opravy aut po nehodě: co musí (a nemusí) pojišťovna zaplatit

Oprava auta po nehodě nebývá levná záležitost. Většinou se používají nové náhradní díly, což ale otevírá častý spor mezi poškozenými a pojišťovnami. Ty totiž tvrdí, že nahrazením starých součástek novými dojde ke zhodnocení vozu, a proto částku za opravu krátí. V praxi to znamená, že majitel vozu dostane vyplaceno méně, než kolik skutečně zaplatil v servisu.

Proč pojišťovny krátí náhrady

Argumentace pojišťoven bývá jednoduchá: kdyby uhradily plnou cenu opravy s novými díly, dostal by poškozený auto „lepší“ než před nehodou – tedy by na škodní události vydělal. Proto se do výpočtu odškodnění často započítává tzv. amortizace (opotřebení).

Jenže realita je jiná. Jakmile je auto jednou bourané, jeho tržní hodnota klesá, a to i přes nové díly. Na trhu je takové vozidlo hůře prodejné, protože fakt, že bylo havarované, odradí spoustu kupujících. Poškozený tedy ve skutečnosti nic nevydělává, naopak tratí.

Ústavní soud: poškozený nemá doplácet

Podle nálezu Ústavního soudu není fér, aby poškození dopláceli na opravy vozu, pokud tyto opravy pouze uvádějí auto do původního stavu. Soud zdůraznil, že:

• pokud není možné opravu provést levněji, má být hrazena celá cena účelně vynaložené opravy,

• poškozený není povinen shánět starší díly z vrakovišť,

• není možné riskovat bezpečnost kvůli levnějším a méně kvalitním náhradám.

Jinými slovy – oprava musí být bezpečná a účelná.

Použité nebo nové díly?

V praxi platí, že pokud je k dispozici vhodný starší náhradní díl, měl by být použit. Pokud není, musí být namontován nový. Poškozený ale nemůže být nucen dát do auta nekvalitní součástky nejasného původu jen proto, aby se pojišťovna vyhnula vyšší platbě.

I starší auto má svou hodnotu

Poškození, kterým pojišťovna neuhradila celou škodu, se často musí bránit soudní cestou. Dobrou zprávou je, že soudy se v posledních letech více staví na stranu poškozených. Ústavní soud navíc rozhodl, že kromě nákladů na opravu musí být kompenzován i pokles tržní ceny vozidla.

Hodnota auta se totiž neurčuje jen podle technického stavu, ale také podle toho, za kolik ho lze prodat. A bourané auto se vždy prodává hůř.

Ochrana pojišťoven proti zneužití

Samozřejmě i pojišťovny mají mít ochranu – zejména proti zjevně předraženým opravám. Nelze například požadovat proplacení dílů, které nebyly havárií poškozeny, nebo využít opravu k „vylepšení“ vozu.

Totální škoda: kdy je oprava zbytečně drahá

Zvláštní kapitolou je tzv. totální škoda. Jde o situaci, kdy by oprava stála víc než pořízení nového vozu. Soudy většinou stanovují hranici na cca 130 % původní hodnoty auta. Pokud by oprava vyšla dráž, je považována za ekonomicky neefektivní a pojišťovna ji hradit nemusí.

Výjimky ale existují – například u speciálně upravených aut pro handicapované osoby, kde i nákladná oprava může mít smysl.