Nejlevnější povinné ručení? Úspora v řádu stokorun, riziko v řádu milionů
Jde o smlouvu, která má chránit váš majetek, příjmy, rodinu i budoucnost ve chvíli, kdy způsobíte škodu někomu jinému. A špatná volba nemusí znamenat jen nepříjemnost po nehodě. V krajním případě může znamenat dluh, který už nikdy reálně nesplatíte.
Od roku 2024 je navíc právní odpovědnost ještě jasnější než dřív. Povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti už zákon váže na provozovatele vozidla, nikoli na řidiče, který si auto jen dočasně půjčil. Ministerstvo financí současně připomíná, že zákonné minimum limitu činí 50 milionů Kč na každého poškozeného a 50 milionů Kč na majetkovou škodu pro všechny poškozené. To je důležité minimum. Ale pořád jen minimum.
Největší omyl? Myslet si, že všechna povinná ručení jsou stejná
Lidé často říkají: „Vždyť je to ze zákona, tak co tam řešit?“ Jenže zákon stanoví hlavně rámec. Neříká, že všechny smlouvy musí být stejně kvalitní, stejně široké nebo stejně vhodné pro konkrétního člověka. Ministerstvo financí výslovně uvádí, že každá pojišťovna si určuje vlastní parametry pro výši pojistného a že cenu ovlivňuje mimo jiné i zvolený limit pojistného plnění. Jinými slovy: rozdíl mezi dvěma nabídkami není jen v tom, kolik zaplatíte dnes, ale také v tom, jakou ochranu kupujete pro den, kdy se něco skutečně stane.
A právě tady začíná hazard. Když někdo vybírá pouze podle nejnižší roční částky, dívá se jen na cenu vstupenky, ale vůbec ne na cenu možného průšvihu. U smlouvy, která má krýt milionové škody, je rozdíl několika stokorun nebo tisícikoruny za rok často směšný ve srovnání s tím, co může přijít po jediné vážnější nehodě.
┌
Pojištění vozidel
4 balíčky autopojištění - 1 snadná volba
└
Co povinné ručení opravdu kryje. A co naopak vůbec ne
Povinné ručení není pojištění vašeho auta. Je to pojištění vaší odpovědnosti za škodu, kterou provozem vozidla způsobíte jiným. Zákon a Ministerstvo financí uvádějí, že kryje zejména újmu na zdraví nebo usmrcení, škodu na majetku, ušlý zisk a také některé náklady na právní zastoupení při uplatňování těchto nároků. Vedle toho z něj mohou být hrazeny i další související náklady, například náklady zdravotní pojišťovny nebo zásahu hasičů.
Stejně důležité je ale vědět, co nekryje. Ministerstvo financí výslovně uvádí, že povinné ručení nekryje újmu, kterou utrpěl viník nehody, ani škodu na jeho vlastním vozidle a na věcech přepravovaných jeho vozidlem, s výjimkami stanovenými zákonem. Nekryje ani některé další situace, například újmu při teroristickém činu nebo při motorsportu. Kdo si tedy myslí, že „nějaké levné povinné ručení stačí na všechno“, ten bohužel kupuje iluzi, ne jistotu.
Tři cesty, jak se z levného povinného ručení může stát finanční katastrofa
První cestou je nedostatečný limit. Zákonné minimum 50/50 milionů zní na první pohled obrovsky. Jenže škody z povinného ručení v Česku dál rostou. Česká kancelář pojistitelů uvedla, že za rok 2025 očekává celkové vyplacené plnění ve výši 19,2 miliardy Kč, tedy meziročně o 7 % více, a zároveň upozorňuje na pokračující škodní inflaci. U majetkových škod očekává pro rok 2026 průměr téměř 68 tisíc Kč na jednu škodu a zároveň konstatuje, že nově vznikající dlouhodobé závazky spojené zejména se škodami na zdraví mají dosáhnout 2,1 miliardy Kč. To je přesně ten důvod, proč levná smlouva s minimálním limitem nemusí být chytrá úspora, ale jen levně zabalené riziko.
Druhou cestou je regres, tedy situace, kdy pojišťovna nejprve zaplatí poškozenému, ale následně chce vyplacené peníze po viníkovi zpět. Nový zákon dává pojistiteli právo požadovat náhradu vyplaceného plnění například tehdy, když pojištěný způsobil újmu úmyslně, řídil bez příslušného oprávnění, řídil v době zákazu řízení, byl pod vlivem alkoholu nebo drog, ztížil šetření nehody tím, že nesplnil povinnosti, opustil místo nehody, nebo pokud byla příčinou škody nevyhovující konstrukce či technický stav vozidla. Regres se může týkat i vědomě nepravdivých nebo neúplných odpovědí při sjednání pojištění. A v tu chvíli už není podstatné, že jste ročně ušetřili pár stovek. Podstatné je, že proti vám může stát nárok v řádu milionů.
Třetí cestou je jízda bez platného pojištění, často po „chytré úspoře“, opožděné platbě nebo mylném dojmu, že se pár dnů nic nestane. Jenže když pojištění není, škodu za nepojištěné vozidlo může hradit Česká kancelář pojistitelů z garančního fondu. Zároveň zákon říká, že provozovatel vozidla platí Kanceláři příspěvek za každý den bez pojištění a může se dopustit přestupku, za který hrozí pokuta až 50 000 Kč. Jinak řečeno: bez pojištění vám nehrozí jen problém s papíry. Hrozí vám reálné vymáhání skutečných peněz.
Proč slovo „exekuce“ není přehnané
Ne, neznamená to, že každá nehoda skončí katastrofou. Ale znamená to, že některé nehody mají ekonomické následky, které běžná domácnost neunese. Česká kancelář pojistitelů uvádí, že škody na zdraví spojené s těžkým zraněním a usmrcením tvoří jen menší část všech škod na zdraví, ale na celkovém závazku škod na zdraví se podílejí z 59 % až 73 %. To je mimořádně důležité číslo. Říká totiž jediné: nejdražší nejsou běžné ťukance na parkovišti, ale vážné nehody s lidskými následky. A právě tam mohou rozhodovat miliony, dlouhodobé platby, ušlý příjem, náklady péče, právní nároky i následný regres. V krajním případě tak může dluh narůst do takové výše, že se z něj stane exekuce na mnoho let, klidně na celý produktivní život. To není marketingová nadsázka, ale logický finanční důsledek vysokého nároku.
A přidejme ještě jeden důležitý detail. Zákon říká, že pojistitel plní nejvýše do sjednaného limitu pojistného plnění. Co je nad limit, to už není problém pojišťovny, ale toho, kdo škodu způsobil. Proto není rozumné vybírat povinné ručení jen podle tabulky s cenou. Rozumné je ptát se, co se stane, když nepřijde běžná škoda za desítky tisíc, ale mimořádně těžká událost.
Co by měl rozumný provozovatel vozidla řešit místo nejnižší ceny
Správná otázka nezní: „Kde to mám nejlevnější?“ Správná otázka zní: „Kde mám smlouvu, která mě opravdu ochrání?“ To znamená dívat se především na limit plnění, na to, co pojištění nekryje, na situace, kdy může přijít regres, a také na to, jak pojišťovna a zprostředkovatel fungují ve chvíli, kdy škoda opravdu nastane. Ministerstvo financí samo upozorňuje, že každá pojišťovna používá vlastní parametry a že je vhodné nabídky srovnávat. Jenže srovnávat neznamená porovnat jen cenu. Znamená porozumět obsahu.
Rozdíl mezi levnou a dobrou smlouvou se totiž většinou nepozná v den sjednání. Pozná se až ve dne, kdy někdo vběhne do vozovky, kdy v dešti nedobrzdíte, kdy škoda zasáhne více vozidel, nebo kdy po nehodě přijdou nároky, o kterých jste dosud ani netušili, že existují.
V Urban & Votruba se na povinné ručení nedíváme jako na povinný papír
Naší prací není klientovi bezhlavě najít nejnižší cenu. Naší prací je vysvětlit mu, kde končí marketingová sleva a kde začíná skutečné riziko. Povinné ručení má chránit člověka před škodou, která by mu jinak mohla zničit finanční život. A právě proto dává smysl řešit nejen cenu, ale i limit, konstrukci smlouvy, možné regresní situace a celkovou odolnost řešení.
Protože u povinného ručení nehazardujete s roční platbou. Hazardujete se svým majetkem, příjmy a budoucností.
