Ani zahraniční státy pokuty nepromíjejí. Dojdou vám poštou, často v cizím jazyce a vy budete muset platit
I když si plno Čechů oblíbilo létání letadlem, na dovolenou jich autem jezdí stále víc než dost. Podle průzkumů je to dokonce 44 % bez ohledu na to, zda se jedná o Itálii, Chorvatsko nebo Rakousko. Mnoho z nich si však při návratu domů nedoveze jen suvenýry, ale i pokutu za jízdu. Jak ji zahraniční země vymáhají a co se stane, když ji nezaplatíte?
Pokutě z ciziny jen tak neutečete
Překročení rychlosti, jízda na červenou, nepřipoutání se bezpečnostním pásem nebo telefonování za volantem – to patří mezi nejčastější dopravní přestupky. Pokud nedostanete pokutu přímo na místě, rozhodně to neznamená, že máte vyhráno.
Pokuta ze zahraničí vám totiž může přijít i dodatečně. Evropské státy si mezi sebou vyměňují údaje o řidičích i dopravních přestupcích, a proto není problém přes registr vozidel dohledat majitele auta. Výzvu k zaplacení tak můžete obdržet přímo na svou adresu – často v cizím jazyce a bez předchozího upozornění.
Některé státy (např. Itálie, Francie) základní sazbu pokuty automaticky navyšují, pokud není uhrazená ve lhůtě. Jiné státy (např. Německo, Rakousko) zase můžou posílat zpoplatněné upomínky," upozorňuje Martin Škorík a následně dodává, že řidič může mít problémy v zahraničí. "Při policejní kontrole po něm může být požadována úhrada pokuty na místě, přičemž do doby úhrady může policie zajistit doklady od vozidla. Například Rakousko u některých závažnějších deliktů rovnou ukládá jako alternativu k peněžitému trestu rovněž i náhradní trest odnětí svobody.
Každá země má svá vlastní dopravní pravidla, která se v některých věcech můžou lišit od těch českých. Každý řidič, který cestuje autem do zahraničí, by si měl proto nastudovat legislativu dané země alespoň v této oblasti
Jak se bránit proti pokutě ze zahraničí
Proti udělené pokutě se sice můžete bránit, ale nebývá to jednoduché. Každá země má svá pravidla a to, co je v jedné zemi přestupek, může být jinde zcela v pořádku. Stejně tak se liší i proces odvolání.
Někde je nutné nejprve uhradit zálohu na náklady řízení, jinde vám odkládání může přinést jen vyšší pokutu. Námitku navíc musíte podat v pevně stanovené lhůtě, často během několika týdnů. V případě nesouhlasu máte právo požadovat důkazy – například radarovou fotografii nebo protokol o měření. Vše je však potřeba řešit oficiální cestou, zpravidla v jazyce dané země, případně v angličtině.
Pokutu nemusí dostat jen řidič
Pokuta za dopravní přestupek nemusí vždy dopadnout přímo na toho, kdo auto řídil. Pokud je vozidlo pronajaté nebo patří jiné osobě, adresátem výzvy k zaplacení bude vždy oficiální provozovatel vozidla – bez ohledu na skutečného řidiče.
Provozovatel má pak dvě možnosti: pokutu zaplatit a následně ji požadovat od skutečného řidiče, případně se obrátit na soud. Druhou variantou je nahlásit řidiče přímo zahraniční instituci. V některých zemích to dokonce ukládá zákon. Je ale potřeba počítat s vyplňováním formulářů v cizím jazyce, čestnými prohlášeními a dokládáním kopií osobních dokladů skutečného řidiče. Pokud provozovatel řidiče neuvede, nese odpovědnost za pokutu sám.
Ověřte si, zda nejde o podvodnou pokutu
Každá oprávněně uložená pokuta musí být vydána příslušným úřadem veřejné moci – obvykle městskou, státní či dopravní policií. V doručeném dokumentu by proto měly být jasně uvedeny údaje o tom, kdo pokutu vystavil, kdy a kde k přestupku došlo a stručný popis celé události.
Pokud vám dorazí pokuta ze zahraničí, vždy si nejprve ověřte, zda instituce skutečně existuje. V poslední době se totiž objevuje čím dál více falešných pokut. Ty nemusí přijít jen poštou – podvodníci je často rozesílají e-mailem, přes sociální sítě nebo komunikační aplikace, jako je WhatsApp. Na takové zprávy není třeba reagovat, jde o podvod. Oprávněné orgány s vámi budou vždy jednat oficiální cestou.
