Životní pojištění: proč je nejlevnější tehdy, když ho mladí lidé nejméně řeší

Jenže z pohledu pojišťovny je to přesně opačně.

Právě mladý a zdravý člověk je pro pojišťovnu nejméně rizikový. A čím menší riziko, tím výhodnější cena. Jakmile ale přijde nemoc, úraz, diagnóza nebo dlouhodobé zdravotní potíže, situace se mění. Najednou už člověk životní pojištění nechce proto, že „by se někdy mohlo hodit“. Chce ho proto, že ho opravdu potřebuje.

A to bývá pozdě.

Zdraví je největší sleva, kterou v životním pojištění můžete dostat

Cena životního pojištění se neodvíjí jen od toho, kolik chcete mít pojištěno. Velkou roli hraje věk, zdravotní stav, zaměstnání, sportovní aktivity, životní styl a také doba, na kterou se smlouva sjednává.

Mladý zdravý člověk obvykle vstupuje do pojištění s čistým zdravotním dotazníkem. Nemá chronické nemoci, neužívá pravidelně léky, nemá za sebou závažné operace ani komplikovanou zdravotní historii. Pojišťovna u něj vidí menší pravděpodobnost pojistné události, a proto může nabídnout výhodnější pojistné.

S přibývajícím věkem ale přibývají i zdravotní záznamy. Bolesti zad. Vyšší tlak. Zvýšený cholesterol. Psychické potíže. Nadváha. Cukrovka. Ortopedické problémy. Onkologická diagnóza v rodině. Prodělané vyšetření, hospitalizace nebo operace.

Každý takový záznam může mít vliv na cenu, rozsah pojištění nebo na to, zda pojišťovna některé riziko vůbec přijme.

Mladí lidé často říkají: „Mně se nic stát nemůže“

Tohle je jedna z nejčastějších vět, kterou u životního pojištění slyšíme.

Mladý člověk má jiné priority. Chce bydlet, cestovat, koupit auto, užívat si život, investovat do sebe nebo šetřit na hypotéku. Životní pojištění vnímá jako další měsíční výdaj, který mu nic nepřináší. Vždyť je zdravý. Do nemocnice nechodí. Lékaře nepotřebuje. Pracuje. Vydělává. Všechno funguje.

Jenže životní pojištění není produkt pro chvíli, kdy je člověk nemocný. Je to produkt pro dobu, kdy je člověk zdravý.

Ve chvíli, kdy se nemoc objeví, už se často neřeší, jestli je pojištění drahé. Řeší se, jestli ho pojišťovna vůbec sjedná. A pokud ano, za jakých podmínek.

Když nemoc přijde dřív než pojištění

Život umí být nečekaně rychlý. Jeden nález, jedno vyšetření, jedna diagnóza – a finanční jistota rodiny se může změnit během několika týdnů.

Člověk, který nikdy životní pojištění neřešil, najednou zjistí, že má hypotéku, nájem, leasing, děti, partnera, podnikání nebo závazky. Jenže nemoc může znamenat výpadek příjmu, dlouhodobou léčbu, invaliditu nebo nutnost zásadně změnit životní režim.

A právě v takové chvíli lidé často začnou hledat pomoc.

Někdy u rodiny. Někdy u přátel. Někdy u zaměstnavatele. A mnohdy také na veřejných sbírkových platformách, jako je Donio. Donio je česká dárcovská a crowdfundingová platforma, přes kterou mohou lidé zakládat sbírky nebo projekty a požádat veřejnost o finanční podporu. Platforma uvádí, že po skončení sbírky předává příjemcům 100 % vybrané částky.

Aby bylo jasno: podobné sbírky mají obrovský smysl. Pomáhají lidem v těžkých situacích, kdy už často není jiná možnost. Jsou důkazem lidské solidarity. Jenže životní plán by neměl stát na tom, že až se něco stane, budou se skládat cizí lidé.

Solidarita je krásná. Ale jistota je lepší

Veřejná sbírka může pomoci. Ale není to finanční plán.

Nikdo vám nezaručí, kolik peněz se vybere. Nikdo vám nezaručí, za jak dlouho se vyberou. Nikdo vám nezaručí, že se váš příběh dostane k dostatečnému množství lidí. A nikdo vám nezaručí, že budete mít sílu v době nemoci vše vysvětlovat, sdílet a prosit o pomoc.

Životní pojištění má být postavené jinak. Má fungovat bez lajků, bez sdílení, bez prosby a bez čekání na to, jestli veřejnost zareaguje.

Dobře nastavené životní pojištění má pomoci ve chvíli, kdy člověk ztratí schopnost vydělávat, vážně onemocní, stane se invalidním, utrpí závažný úraz nebo po sobě zanechá rodinu s finančními závazky. Urban & Votruba na svém webu uvádí, že životní pojištění pomáhá při výpadku příjmu, chrání rodinu a může zajistit schopnost splácet například hypotéku.

Čím déle čekáte, tím více se pojištění komplikuje

U životního pojištění neplatí, že počkat je vždy výhodné. Naopak.

Každý rok navíc může znamenat vyšší cenu. Každá nová diagnóza může znamenat přirážku. Každý zdravotní problém může znamenat výluku. A některé diagnózy mohou znamenat, že pojišťovna určité riziko vůbec nepojistí.

Typický příklad?

Mladý člověk ve 25 letech pojištění odmítne, protože je zdravý a nechce platit „něco navíc“. Ve 35 letech má hypotéku, rodinu a začne pojištění řešit. Jenže mezitím se objeví bolesti zad, vyšší tlak a pravidelná medikace. Pojištění už není tak levné, některá rizika mohou být omezena a pojišťovna se na zdravotní stav dívá mnohem přísněji.

Další příklad?

Člověk začne pojištění řešit až po vážné diagnóze. Jenže pojištění není zpětná pomoc. Pojišťovna nepojistí požár, když už dům hoří. A stejně tak nelze očekávat, že pojišťovna automaticky převezme riziko nemoci, která už existuje.

Největší omyl: „Životní pojištění si sjednám, až budu mít rodinu“

Rodina je silný důvod pro životní pojištění. Ale není jediný.

Životní pojištění má smysl i pro člověka bez dětí. Proč? Protože i mladý člověk má příjem, výdaje, nájem, úvěr, plány a životní standard. Když vypadne příjem, účty nezmizí. Nájem se musí platit dál. Hypotéka také. Leasing také. Jídlo, energie, doprava, léky a rehabilitace také.

Navíc čím dříve člověk pojištění řeší, tím větší šanci má získat lepší cenu a čistší pojistné podmínky.

Životní pojištění není jen o smrti. Moderní životní pojištění má řešit hlavně situace, kdy člověk přežije, ale jeho život se zásadně změní. Dlouhodobá pracovní neschopnost, invalidita, závažné onemocnění nebo trvalé následky úrazu mohou být pro rozpočet mnohem náročnější než krátkodobý výpadek příjmu.

Levné pojištění není vždy dobré pojištění

U životního pojištění nestačí říct: „Chci něco za pár stovek.“

Špatně nastavená smlouva může vypadat levně, ale v rozhodující chvíli nemusí pomoci. Problém bývá v nízkých pojistných částkách, chybějících rizicích, nevhodné době pojištění nebo v tom, že smlouva neodpovídá skutečnému životu klienta.

Jiné pojištění potřebuje student. Jiné zaměstnanec s hypotékou. Jiné rodič malých dětí. Jiné OSVČ, která nemá tak silnou sociální ochranu jako zaměstnanec. A úplně jiné člověk, který živí domácnost nebo má vysoké pravidelné závazky.

Proto má smysl pojištění nenastavovat podle pocitu, ale podle reálných čísel. Kolik vyděláváte? Kolik měsíčně potřebujete? Jak dlouho by rodina vydržela bez vašeho příjmu? Jak vysokou máte hypotéku? Co by se stalo, kdybyste rok nepracovali? Co by se stalo, kdybyste už nikdy nemohli vykonávat svou profesi?

Teprve potom se dá říct, jak má životní pojištění vypadat.

Životní pojištění není strašení. Je to odpovědnost

Nikdo nechce přemýšlet nad nemocí, invaliditou nebo smrtí. Je to nepříjemné téma. Jenže právě proto ho mnoho lidí odkládá tak dlouho, až už s ním nejde pracovat výhodně.

Dobré životní pojištění není o strachu. Je o odpovědnosti.

Odpovědnosti vůči sobě. Vůči partnerovi. Vůči dětem. Vůči rodičům. Vůči hypotéce. Vůči podnikání. Vůči životu, který jste si vybudovali.

Mladí lidé často nevidí důvod platit za ochranu, protože se zatím nic nestalo. Jenže právě to je ideální chvíle. Pojištění se sjednává tehdy, když je člověk zdravý, ne když už má za sebou diagnózu.

Urban & Votruba: životní pojištění nastavujeme podle reality, ne podle šablony

V Urban & Votruba víme, že životní pojištění není univerzální produkt. Není to krabice, kterou si má každý odnést stejnou. Každý klient má jiný příjem, jinou rodinu, jiné závazky, jiné zdraví a jiné plány.

Proto k životnímu pojištění přistupujeme individuálně. Nejde nám o to klienta zatížit zbytečnostmi, ale nastavit ochranu tak, aby dávala logiku, odpovídala jeho životní situaci a nezatěžovala rozpočet víc, než je nutné. Urban & Votruba uvádí, že ke klientům přistupuje individuálně a s logikou, bez zbytečného zatěžování klienta.

Životní pojištění si můžete sjednat nebo konzultovat přes Urban & Votruba zde:
www.urban-votruba.cz/zivot/

Nečekejte na diagnózu

Životní pojištění je nejlevnější a nejsnáze dostupné ve chvíli, kdy máte pocit, že ho nepotřebujete.

To je jeho paradox.

Mladý a zdravý člověk často říká: „Teď ne, až později.“ Jenže později může znamenat dražší smlouvu, horší podmínky, výluky nebo nemožnost některá rizika pojistit. A když se pak život opravdu zkomplikuje, nezbývá než hledat pomoc jinde.

Veřejné sbírky pomáhají. Rodina pomáhá. Přátelé pomáhají. Ale vlastní finanční ochrana by měla stát na pevných základech.

Ne až jednou. Ne až po diagnóze. Ne až po prvním velkém problému.

Ideálně teď, dokud jste zdraví.